Jsme přestěhovaní a znovu nás čeká hledání obchodů, prádelny, bankomatů a levných benzínek. Už nejsme u moře, nemáme za oknem ovečky a není tu bruslostezka, ale neplatíme internet, neplatíme parkování, nemusíme pro chleba jezdit čtyři kilometry a na pokoji máme ultrapohodlnou postel, ve které jsem poprvé po dvou letech spala celou noc až do desíti ráno. Vůbec se mi z ní nechce :o) Je tak akorát měkká, tak akorát veliká, má správně vysoký polštář a nebolí mě z ní záda. Jen škoda že krk si to nerozmyslel, ten mě bolí čím dál víc a vidina masáže je hodně daleko.
Práce v oboru pořád žádná. Každý den hledáme, každý den se trochu učíme a po večerech si pročítám blogy jiných čechů kteří sem přijeli a do pěti dnů našli práci, jenomže ve službách. Hlídají děti, prodávají suvenýry, nalévají víno na lodi nebo pracují ve skladu a já si tak říkam, je lepší si to tu tři měsíce procestovat a vrátit se, nebo vzít práci ve skladu, naučit se jazyk a zůstat tu dýl? Jak by taková práce vypadala v mém životopise? A nevypadla bych z oboru? Nevim nevim a přemýšlím, domů se mi ještě nechce.
Práce v oboru pořád žádná. Každý den hledáme, každý den se trochu učíme a po večerech si pročítám blogy jiných čechů kteří sem přijeli a do pěti dnů našli práci, jenomže ve službách. Hlídají děti, prodávají suvenýry, nalévají víno na lodi nebo pracují ve skladu a já si tak říkam, je lepší si to tu tři měsíce procestovat a vrátit se, nebo vzít práci ve skladu, naučit se jazyk a zůstat tu dýl? Jak by taková práce vypadala v mém životopise? A nevypadla bych z oboru? Nevim nevim a přemýšlím, domů se mi ještě nechce.
RSS Feed