Cestou do noveho hotelu jsme objevili pravé tulipánové pole a tady je pár fotek i pro Vás!

Bylo kousek od Eindhovenu a skoro odkvetlé, ale i tak si škrtám další položku ze svého seznamu :o)

Fotky: http://picasaweb.google.com/molicek/Tulipany?feat=directlink#

Dneska jsme byli opět navštívit úřad práce v Purmerendu a popovídat si o práci a když už jsme byli zpátky na severu, zajeli jsme ještě na jedno místo, které jsem předtím nestihla – Silvestrone.

Silverstone je hodně důležité místo pro všechny hráče hudebních her, protože se tu pravidelně hraje mistrovství Evropy i Světa v a najdete ho na okraji města Zwanenburg jen pár kilometrů od Amsterdamu.  Během roku tu najdete všechny automaty v samostatné místnosti  i s větráky, sedačkami a stolky a když jsem ji konečně objevila i já, čekalo na mě celkem pět strojů – PIU Pro, tři ITGčka a DS EuroMix 2, ale puštěné bylo jen PIU a DSko.  Nevadí, rozměnila jsem si pár drobných a odehrála několik her. DS je strašně nahlas a PIU strašně klouže, ale jinak jsem naprosto spokojená.  Jedna hra stojí euro, čistící prostředky si vezměte vlastní a protože jsme tam přijeli tři minuty po otevíračce, hráli jsme úplně sami.

Abych nezapomněla, dalších čtrnáct dní je pryč a je na čase se zase stěhovat, tentokrát trošku víc na východ. Těšit se můžete na fotky z Maastrichtu nebo z nejvyššího místa Holandska (hory, která má celých 320 metrů nad mořem) a možná bude i nějaký ten les nebo trhy. Už nám toho na našem seznamu moc nezbývá :o)

Holaňďani mají divné chutě, dneska Vám napíšu něco o lékořici a čokoládových granulích. Holandský jídelníček je plný ryb, zeleniny, sýrů, vajíček, kuřete, kari nebo rýže a to všechno můžu v jakémkoliv množství, ale tu jejich závislost na lékořici vážně nechápu. Lékořice je v sušenkách které si děti namáčí do mléka, lékořice je v cukrovinkách půl na půl s ovocným želé, v bonbonech dohromady s mátou, lékořici najdete v pivě a prý je tu velmi oblíbený lékořicový likér jménem Dropshot, do kterého se navíc přidává sůl. V supermarketech je polovina regálů s bonbony plná 500ti gramových sáčků s lékořicovými penízky, trojúhelníčky, brouky nebo jinak divnými tvary a ve stojanu se žvýkačkami ty lékořicové vždycky chybí.  Dokážu si vzpomenout na pár lidí, kterým by takové penízky udělaly radost, ale mě prostě nechutnají.

Druhá zvláštnost jsou čokoládové granule. Americké děti snídají cornflaky s mlékem, české děti si namažou chleba s marmeládou, japonské děti dostanou rýži a holandské děti si vezmou bílé pečivo a posypou ho čokoládovými granulemi. Ty sušené vypadají jako granule od Granka, ty dražší vypadají jako malé čokoládové hoblinky a obojí mi přijde děsně nepraktické. Sype se to, padá to z chleba, křupe to a děti toho mají pravděpodobně víc na talíři pod sebou než v sobě, ale všichni to tu mají rádi. I u nás byl jeden čas velký hit chleba s nutelou (ještě před tím než všechny vyděsili zubaři, kteří moc dobře vědí co dělá sladká čokoláda se zuby, když jí chlebové drobky nacpou i tam, kde si ji děti kartáčkem nevyčistí), ale neznám nikoho, kdo by ji pravidelně snídal. Navíc, když se podívám na ty růžové malé granulky v sáčku, připomíná mi to něco úplně jiného a jahodové Granko to není...  :o) Nevím, tyhle dobroty si asi nechám ujít a radši si na chleba položím sýr.

Konečně je tu teplo a odpoledne trávime na bruslích, na výletech nebo procházením po pláži u moře, ale ta práce se nám pořád vyhýbá. Pomalu přemýšlíme o návratu, protože poštu se nám vozit nechce, ale viděli jsme toho opravdu hodně takže ničeho nelitujeme. Jinak jsme zdraví, chováme se slušně, každý den koukáme na inzeráty, učíme se, píšeme na blog a fotíme, ale asi nás dostala jarní únava, protože vstáváme až po deváté i když chodíme spát před dvanáctou. Za poslední týden jsme vyrazili na několik dražších výletů, suvenýry už máme skoro všecky a to co mám v hlavě budu psát na blog ještě měsíc, ale aspoň bude co číst :o) Komentářů pořád moc není, ale počítadlo návštěv se drží stabilně nad třicítkou a končí někde u sedmdesáti, což je daleko víc než jsme čekali. To už je z novinek asi všechno, okno nám proplatí, prádelnu jsme zatím nenašli, asi se dám ostříhat a teď jdu přeprat mušle z pláže... :o)

Madurodam je park o rozloze 18.000 m2, ve kterém najdete miniatury nejznámějších staveb z celého Holandska v měřítku 1:25. Je rozdělený do čtyř částí – venkov, přístav, centrum měst a průmyslová oblast a nejsou to jen mlýny, sýrové trhy a plavební kanály, ale i moderní budovy, významné továrny, veliké mosty, železniční zastávky nebo letiště a všechno je doplněno pravými zelenými stromy nebo pohyblivými modely aut a vlaků. Park slouží veřejnosti už od roku 1952, je bezbariérový, zahrnuje i hřiště pro děti, restauraci a obchod se suvenýry a denně se o jeho provoz stará strašná hromada lidí.

Všechno je hodně dobře propracované, kolem modelů rostou opravdové miniaturní stromy, v plavebních kanálech plavou kapři, uvnitř budov najdete nábytek, fotbalový stadion zpívá, hasičská loď hasí, katedrála zvoní, mlýny se točí, autíčka jezdí bez viditelných drátků nebo kolejí jen na magnet, lodě plují, mosty se zvedají a celým areálem vede zhruba 4 kilometry kolejí, po kterých jezdí 13 vlakových souprav.

Vstupné pro dospělého je 14.50 euro a zdá se mi to i na tak propracovaný park docela hodně. Navíc, některé modely Vám vyplivnou odznáček nebo čokoládovou tyčinku až po vhození jedno-eurové mince a některé jde rozpohybovat až po vhození 10ti centů, ale fotit se smí naštěstí všude zdarma a u vchodu dostanete brožurku v češtině, za což mají u mě malé bezvýznamné plus. Parkoviště v Marudoramu stojí 6 euro, parkoviště u mostu vedle parku nic, ale míst je málo. Obchod se suvenýry je velimi slušně zásobený a kafe s jablečným koláčem v restauraci Vás přijde na 3.50.

V Marudoramu se mi docela líbilo, člověk se tu může v klidu procházet a vybírat si místa která chce vidět naživo. Vstupné není malé, ale pokud jste tu na dovolené jen týden a nemáte šanci projet všechna zajímavá místa, rozhodně doporučujeme. 

Fotky: http://picasaweb.google.com/molicek/Madurodam?feat=directlink#

Sobota je čas na hraní :o) DDR Freak opět nezklamal a našel mi dvě arkády jen pár kilometrů ode mě, takže plán na dnešní dopoledne byl naprosto jasný. Lokace nejblíž mě je Scheveningen a místo které jsme hledali se jmenuje Hommerson Funland, což je klasická herna se zábavními automaty všeho druhu v jednom z místních obchodních center blízko pobřeží. Uvnitř najdete Dancing Stage Fusion, SuperNOVU a Guitar Hero, všechno pěkně pohromadě, plně fuknční a na celkem dobrém místě, kam nesvítí sluníčko. Fusion je hodně potichu, ale pokud si dáte něco známého (a nejste nároční při výběru songů), tak se hraje dobře. SuperNOVA strašně řve a musela sem trošku víc dupat, protože jsem měla pocit že nebere úplně všecko, ale taky jsem si zahrála. Jedna hra stojí euro a vlastní čistící prostředky nevedou, ale hned vedle arkád stojí docela pohodlné lavičky pro čekající a čerstvý vzduch z oken vedle taky není k zahození.

Do herny chodilo docela hodně lidí, ale k arkádám se nepřiblížil nikdo, takže žádné další informace bohužel nemám. Nevím kdo tam chodí hrát ani na jaké úrovni hrají, jestli jsou někde i jiné arkády nebo jestli se děje poblíž něco zajímavého, ale za týden budu u Maastrichtu a tam je podle DDR Freaku taky nějaká herna, tak snad příště. 

Další lokace v zemi jsou Amsterdam, Heerlen, Vilssingen, Zandvoort a Zvanenburg. Pokud jedete autem, kousek vedle obchodního centra je podzemní parkoviště se sazbou dvě eura na hodinu.

Druhého dubna oficiálně začala sezóna a s ní i sýrové trhy v Alkmaaru, takže ani dneska jsme toho moc nenaspali a vydali se na výlet ještě před svítáním. Trhy patří mezi nejznámnější turistické atrakce Holandska stejně jako květinová burza nebo park Keukenhof a konají se jen pár měsíců v roce na čtyřech místech země - v Alkmaaru (duben až táří), v Edamu (červen až srpen), v Goudě (červen až srpen) a v Hoornu (červen až září). V Alkmaaru je najdete každý pátek uprostřed náměstí jménem Waggplein a na programu je uvítací ceremoniál, povídání o historii, testování kvality, ochutnávky a prodej, to všechno v kostýmech a ve čtyřech světových jazycích. 

Dnes už je to jen show pro turisty, ale i tak se na tu hromadu sýra dobře kouká. Kdysi to bylo velmi vážené řemeslo jen pro několik vyvolených, protože vědomosti se předávají pouze z otce na syna a ještě teď se musí každý učeň nejdříve dva roky učit jak sýry v přenášet, než to může předvést v praxi divákům na náměstí. Mezi “sýraři” existuje složitá hierarchie, několik titulů, několik barev košilí i pokuty za nedochvilnost a testovat smí jen “ti staří”. Trhy bývávaly až třikrát týdně, nakupovat tu mohly jen velké podniky nebo farmy a každému prodeji předcházelo nejdříve testování kvality, oceňování a vážení. Testování kvality je součástí show i teď a první řady diváků se na něj strašně těší, protože vždycky dostanou vzorek k ochutnání.

Velká žlutá kola uprostřed náměstí k prodeji nebyla, ale kolem náměstí stojí řada stánků s oříšky, rybami, sýry a palačinkami, které můžete beztrestně ochutnávat nebo nakupovat a děti se mohou fotit s přenašeči přímo mezi sýry. Kromě jídla tu najdete starožitnosti, pohledy, balónky nebo květiny a v centru je otevřených spousty obchodů s oblečením, sladkostmi, suvenýry, nebo alkoholem. Něco málo jsme ochutnali, něco málo jsme nakoupili a Vy se teď můžete podívat alespoň na fotky... :o)

Fotky: http://picasaweb.google.com/molicek/Alkmaar?feat=directlink#

Space Expo najdete na okraji malého města jménem Noordwijk a že jste na místě poznáte hned z ulice, protože u hřiště leží solární panely, u vchodu stojí nafukovací vesmírná loď a na parkovišti čeká space train na svou první várku dětí.  Otevřeno je od desíti ráno do pěti odpoledne každý den kromě pondělí, za lístek zaplatíte 9.5 euro, space train stojí 3 eura, sluchátka pro audio tour stojí jedno euro a parkování je v areálu zdarma.    

Co je to Space Expo se hodně těžko popisuje jedním slovem. Není to muzeum, není to planetárium, je to něco jako IQ park v Liberci nebo Techmania v Plzni. Když vejdete dovnitř, čeká na Vás spousty informací, obrazů, kousků vesmírných lodí, interaktivních her, hádanek a kvízů, vzorků meteoritů nebo obrázků z družic a z těch větších věcí můžu jmenovat procházku vnitřkem raketoplánu, záznam prvního přistání na měsíci, otevřený přistávací modul po pádu do moře nebo zaslání fotky ve skafandru na e-mail.

Vnitřek není velký, ale někdo tu odvedl sakra dobrou práci a využil každý centimetr místa. Dokonce i takové dveře od WC nemají jen obyčejné panáčkové a panenkové označení, ale nákresy člověka z tabulky co byla ponechaná ve vesmíru, na stropě kavárny nejsou obyčejná světla, ale LEDky ve tvaru  souhvězdí a z obchodu se suvenýry leze kosmonaut ve skafandru... (Mimochodem, v suvenýrech mají stavebnice, hmyzí roboty, Star Wars lodě a malé Star Trekové postavičky klingona nebo doktorky Crusherové.)

Space Expo je úžasné, někde jsme tam nechali dvě hodiny času a ani nevíme jak :o)

Fotky: http://picasaweb.google.com/molicek/SpaceExpo?feat=directlink#

FloraHolland je největší květinová burza na světě, kde se prodá každý den skoro 48 miliónů květin a její obrat dosahuje 4 bilionů euro za rok. Skládá se celkem ze šesti navzájem propojených lokalit v různých částech země, ale největší a nejstarší  je v Aalsmeeru a přesně tam jsme se dneska ráno vydali i my.

Obchodní centrum v Aalsmeeru je otevřené každý všední den od sedmi ráno do jedenácti dopoledne, ale čím dřív přijedete, tím víc uvidíte, protože aukce jsou strašně rychlé. (My přijeli v osm a stejně už byla polovina skladu pryč, takže po deváté ani nevstávejte z postele). Uvnitř najdete obrovskou halu s květinovými vozíky, pět různých aukčních místností, obchod se suvenýry a několik bufetů, ale aukcí se jako turisti zůčastnit nemůžete, na ty smíte jen koukat z velké lávky, která je zavěšená pod stropem.

Nenechte se zmást fotkou, ta hala má 600 m2 prostoru pro vozíky, testovací místnost kvality rostlinek, chladící prostory a rampy pro kamiony... Samotná burza probíhá v pěti prosklených aukčních místnostech a ty jsou dvou druhů - plně automatické s počítačem a  přípojkou na internet nebo poloautomatické s kalkulačkou, ukázkou dražených rostlin a držákem na notebook. Jedna aukce trvá neuvěřitelných 10 veřin a aukční systém je obrácený, cena nestoupá, ale naopak klesá až do doby, než je někdo z přítomných ochotný zaplatit a stiskne tlačítko. Je mi jasné že každý ví pro co jde, má v ruce seznam dražeb a před sebou detailní informace na velkém plátně, ale stejně je nechápu. Je to šíleně rychlé.

Mám z té burzy takové smíšené pocity, ale zkušenost je to k nezaplacení a rozhodně ji můžu doporučit všem, kteří jsou schopní vstát v šest ráno. Lístek stojí 5 euro, parkování je zdarma, fotit můžete jak chcete a v obchodě se suvenýry je na prodej mnoho cibulek za docela slušné ceny.  (Pro sestru: konečně mám tulipány!)

Fotky: http://picasaweb.google.com/molicek/FloraHolland?feat=directlink#

Maeslantkering je pojízdná vodní přehrada, která chrání sever Holandska proti záplavám. Byla dokončena v květnu roku 1997 jako poslední část projektu mořských hrází, který vznikl  už před 55 lety a má uzavírat 360 metrů široký vodní kanál k Rotterdamu vždy, když jeho hladina stoupne víc jak o tři metry (tedy průměrně 1 až 2x za 10 let). Přehrada je řízená pouze počítačem a má dvě pohyblivá ramena ve tvaru písmene C, která v případě potřeby vyjedou ze břehů a do dvou hodin přehradí celý vodní kanál. 

Poblíž přehrady vzniklo informační centrum s funkční miniaturou celého díla, informacemi o vodním hospodářství a o nebezpečí záplav, které je přístupné každý všední den od 10ti do 17ti hodin a víkendy od 11ti do 16ti hodin zdarma. Občas se tu konají různé tématické akce nebo trhy a nic nezkazíte ani když si sebou vezmete brusle, protože kolem přehrady je pár nových  asfaltových cest, po kterých kromě turistů už nikdo jiný nejezdí. Jen tak mimochodem, ocelové panty vrat přehrady vyráběla naše Škodovka v Plzni...

Na severu Holandska je takových umělých bariér víc, ale většinou slouží zároveň jako vysokorychlostní komunikace, která spojuje dva ostrovy nebo vzdálené břehy. Z těch známějších je to například 32 km dlouhý Afsluitdijk, který spojuje Den Oever a Wunseradiel.