Za poslední tři dny se toho stalo tolik, že ani nevim kde začít. Kurzy holandštiny nedopadly, protože se nám zpátky už nikdo neozval, a tak jsme se do toho pustili sami. Ono to půjde, máme učebnici, máme CDčka, máme lekce na youtube, máme televizi a mluví na nás všichni kolem. Dneska budu načínat čtvrtou lekci a mám první, docela vtipný postřech - přistěhovalý cizinec (nový soused) se v holandštině řekne úplně stejně jako slovíčko “divný”, tedy vreemd :o) Učebnice má svoje mušky, ale dá se z ní učit a asi ji můžu s klidným svědomím doporučit i Vám, rozhodně tu první lekce nezačíná větami typu: “Pan Novák má dvě dcery.”, “Pan Novák má auto.”, ale jsou tu užitečnější věty jako: “Je to daleko?”, “Jsme tu cizí” nebo “Studuji v Brně.” a jako cvičení mluvíte i píšete e-mail nebo popisujete obrázek půdorysu bytu. Učebnice je od nakladatelství Karolinum a vyjde zhruba na 300 kč.
Ve středu jsme vyrazili na výlet, ale nepovedl se, protože to co jsme hledali tam nebylo. Ve čtvrtek jsme vyrazili na další výlet, ale zapomněla jsem si kartu od foťáku takže nic neuvidíte a další výprava asi jen tak nebude. Na druhou stranu všchno zlé je pro něco dobré, protože se mi ozvala agentura s nabídkou práce a celý zbytek čtvrtka jsem tak místo výletování strávila aspoň učením se na vstupní test, kam jsem měla dorazit hned druhý den ráno. No a tím se pomalu dostáváme k pátku.
Pátek ráno začal prima zácpou na dálnici, protože holanďané se neumí zipovat. Stačí sebemenší překážka v nějakém z jízdních pruhů a stojí celá dálnice a nebo (a to je tady naprostá místní specialita) jedou všechny pruhy kromě vašeho, to znamená i ty pomalé vpravo. Zaparkovali jsme autíčko tak jako vždycky na krytém P+R parkovišti, dostali dva lístky na dopravu a vyrazili na vstupní test, který nakonec trval celých 90 minut a pěkně mi po něm vyhládlo. (zatím nic nevím, výsledky budou příští týden, ale mám z něj docela dobrý pocit) Po malém obědě následovala prohlídka bytu, který nás tentokrát příjemně překvapil, protože je zařízený, s Internetem a v centru, ale jeho mínusy jsou velikost (tak 30m2, i s kouskem místa pro kola venku před oknem) a chybějící parkovací místo. Jak jsme agentovi řekli že máme auto, okamžitě nám doporučil ať se ho zbavíme, protože jezdit v Amsterdamu a ještě k tomu s českou značkou je prý šílenost a třeba je to prorok, protože když jsme se vrátili na parkoviště, čekal nás šok - vykradli nám auto.
Pátek ráno začal prima zácpou na dálnici, protože holanďané se neumí zipovat. Stačí sebemenší překážka v nějakém z jízdních pruhů a stojí celá dálnice a nebo (a to je tady naprostá místní specialita) jedou všechny pruhy kromě vašeho, to znamená i ty pomalé vpravo. Zaparkovali jsme autíčko tak jako vždycky na krytém P+R parkovišti, dostali dva lístky na dopravu a vyrazili na vstupní test, který nakonec trval celých 90 minut a pěkně mi po něm vyhládlo. (zatím nic nevím, výsledky budou příští týden, ale mám z něj docela dobrý pocit) Po malém obědě následovala prohlídka bytu, který nás tentokrát příjemně překvapil, protože je zařízený, s Internetem a v centru, ale jeho mínusy jsou velikost (tak 30m2, i s kouskem místa pro kola venku před oknem) a chybějící parkovací místo. Jak jsme agentovi řekli že máme auto, okamžitě nám doporučil ať se ho zbavíme, protože jezdit v Amsterdamu a ještě k tomu s českou značkou je prý šílenost a třeba je to prorok, protože když jsme se vrátili na parkoviště, čekal nás šok - vykradli nám auto.
Výraz vykradli asi není úplně na místě protože vůbec nic nevzali, ale rozmlátili přední okýnko, poškrábali dveře a rozházeli snad i to, co v tom autě předtím nebylo. Pan "zloděj" byl zjevně amatér, jelikož nepřišel na to jak otevřít kufr a vyřešil to sklopením zadní sedačky. Ty malé kousíčky skla byly úplně všude a to většinu z nich držela fólie. Celou věc jsme ohlásili hlídači na parkovišti, který nám auto vysál a díru po okně slepil z několika pytlů na odpadky a policii v Amsterdamu i v Purmerendu, kam spadáme polohou hotelu. No, policie je tu stejně jako všichni úředníci a prodavači milá, otevřeno měli i na malém městě ještě v osm večer a umí anglicky.
Radost z toho nemáme, je to škoda aspoň za pět tisíc a ty jsou teď potřeba jinde, ale na druhou stranu máme obrovské štěstí že to není nic horšího. Dokážu si představit vztek toho de..la, který se tam tak pracně vloupe předním okýnkem aby prohledal kufr a nic nenajde, to taky mohlo skončit daleko hůř. Bohužel jsme museli cestou domů sjet z dálnice, protože pytle nesnesly víc jak 70 km za hodinu, ale jsme doma a řešíme co s tím. Autíčko jsem před hotelem vysušila a vysála, černý pytel jsme strhli a nahradili bílým (s trošku estetičtější izolepou) a v úterý jsme objednaní do servisu. Schválně, proplatí to pojišťovna?
Kromě toho všeho samozřejmě pořád odpovídáme na inzeráty, objevujeme nová jídla ze supermarketů a byli jsme poprvé na bruslích :o) Sice jen čtyři kilometry, ale provětrali jsme se. Silnice tu jsou docela hladké, tak akorát klikaté a bez kopců, Mirek nemusí brzdit :o)
Větší fotky tady: http://picasaweb.google.com/molicek/Ostatni?feat=directlink
.
Radost z toho nemáme, je to škoda aspoň za pět tisíc a ty jsou teď potřeba jinde, ale na druhou stranu máme obrovské štěstí že to není nic horšího. Dokážu si představit vztek toho de..la, který se tam tak pracně vloupe předním okýnkem aby prohledal kufr a nic nenajde, to taky mohlo skončit daleko hůř. Bohužel jsme museli cestou domů sjet z dálnice, protože pytle nesnesly víc jak 70 km za hodinu, ale jsme doma a řešíme co s tím. Autíčko jsem před hotelem vysušila a vysála, černý pytel jsme strhli a nahradili bílým (s trošku estetičtější izolepou) a v úterý jsme objednaní do servisu. Schválně, proplatí to pojišťovna?
Kromě toho všeho samozřejmě pořád odpovídáme na inzeráty, objevujeme nová jídla ze supermarketů a byli jsme poprvé na bruslích :o) Sice jen čtyři kilometry, ale provětrali jsme se. Silnice tu jsou docela hladké, tak akorát klikaté a bez kopců, Mirek nemusí brzdit :o)
Větší fotky tady: http://picasaweb.google.com/molicek/Ostatni?feat=directlink
.
RSS Feed