Desátý den a městečko Purmerend

Dneska budu psát o tom, jak dva češi dokážou úplně sami zaměstnat úplně celý úřad práce v jednom malém Holandském městečku... :o)

Před odjezdem z Čech jsme dostali od Euresu formulář číslo E303, který umožňuje transfer dávek v nezaměstnanosti do jiné země. Celkem snadno a celkem rychle. Protože jsme včera splnili všechny podmínky pro uznání podpory tady v Holandsku (nebo jsme si to aspoň mysleli), odjeli jsme kolem desáté ráno na místní pobočku úřadu práce v Purmerendu, kam patříme podle adresy našeho ubytování a ohlásili se na recepci.

Vyzvedl si nás takový milý starší pán a jeho první otázka zněla: Mluvíte holandsky? Ještě ne. Už jste někdy pracovali v Holandsku ? Ještě ne. Máte tu domluvenou práci? Ještě ne...  Stačily tři otázky a pán jen bezradně zakroutil hlavou, omluvil se že pro nás nemůže nic udělat a zeptal se koho napadlo nás poslat zrovna k němu. A na to my jsme byli připravení, nikdo nemůže čekat, že přijde do cizí země, sedne si do tepla na úřad práce a řekne „postarejte se o mě“. Otevřeli jsme batoh a vytáhli desky s naším kouzelným formulářem E303, adresou a doklady a v tuhle chvíli zas pán překvapil nás, protože se ukázalo, že o tom formuláři v životě nic neslyšel.  Nemohl pochopit proč jsme na malém městě u jeho stolu a ne na úřadu pro cizince kdesi v Rotterdamu a už vůbec nechápal proč po něm chceme nějaké peníze když jsme přišli na úřad práce, ale celou dobu byl milý a hodný.  Později jsme zjistili, že v Holandsku jsou tyhle dvě věci od sebe úplně oddělené a o podporu se stará sociální zpráva, úřad práce opravdu jen zprostředkovává zaměstnání a jedná s lidmi o nabídkách. U nás jsou to také dvě věci,  jenže pracovní úřad si všechno zařizuje sám. Tak nevadí, našli jsme vizitku paní z Euresu, vzali do ruky (znovu připomínám že česky psaný) formulář E303 a začli lovit v paměti co všechno o něm víme. A přesně v tuhle chvíli začala scéna jak z filmu :o)

Paragraph.Pán odběhl za kolegy, zkontroloval pár webových adres, zavolal na několik míst a vrátil se s mladou kolegyní. Řekli nám, že nás mohou přihlásit na úřad práce, ale musíme si zároveň s tím zajet do Rotterdamu vyřídit zdravotní pojištění pro cizince a že až to budeme mít ať se znovu ohlásíme. To už u nás stáli dva a seděli jsme tam zhruba 20 minut. Chvilku na to se u našeho stolu objevila další kolegyně, která zrovna odcházela na svačinu a kdyby se jí náš pan poradce jen tak mezi řečí nezeptal i na E303, asi bychom teď seďeli na hotelu naštvaní a unavení po dvouhodinové cestě z Rotterdamu. Paní nejen že tušila o čem mluvíme, ale věděla i kde najít instrukce a vrátila se za pár minut s malou, černobíle tištěnou brožurkou. To už u nás byli tři a seděli jsme tam zhruba 30 minut.

Poradili se, podívali na Internet, začetli do brožurky a odpověděli nám, že nás mohou přihlásit na úřad práce a po vyplnění jakéhosi formuláře, který pošlou do Rotterdamu  i ke zdravotnímu pojištění a všechno bude v pořádku. Bohužel, web nešel otevřít, formulář stáhnout a to už u našeho stolu stáli lidé čtyři, pátý hledal adresu a telefonní číslo do pobočky v Rotterdamu a my tam seděli už 40 minut.  Začínali jsme se cítit trapně, ale oni se jen usmívali a podle mého docela bavili, protože to bylo prostě něco nového a nestandartního. Takové malé povyražení v nudnou pracovní středu. 

Všechno dobré, konec dobrý. Na zítra máme sjednanou schůzku s paní překladatelkou, která nám pomůže vyplnit ten divný třístránkový formulář, protože je celý v holandštině a do dvou týdnů by pak mělo přijít vyjádření z Rotterdamu s uznáním podpory. Zhruba za dva týdny máme i první normální schůzku s poradcem pro práci a myslím, že jsme právě prorazili cestu všem ostatním, co to budou zkoušet po nás. No co, někdo být první musí :o)

(psáno 10. 3. 2010)
Fotky jsou z města Purmerend, kde je i pracovní úřad, více fotek je na picasse
http://picasaweb.google.com/molicek/Purmerend?feat=directlink